Nekontrolovaný únik moči

Únik moči (lékařský termín inkontinence) je mimovolné, člověkem samotným nekontrolované vylučování moči nebo stolice.

Zpravidla k němu dochází na nejnevhodnějším místě a v nejnevhodnějším čase.

Inkontinence vždy způsobuje problémy osobní hygieny: protékání moči na spodní a ložní prádlo, zápach, podráždění pokožky. Kvůli tomu dochází u člověka stále častěji k rozmrzelosti, ke ztrátě chuti vycházet z domu, stýkat se s blízkými a známými. Často je právě inkontinence hlavní příčinou, kvůli níž je člověk v pokročilém věku nebo invalida umístěn do domova důchodců.

Pokud se použijí moderní prostředky hygienické péče a provedou se odpovídající změny v organizaci domácí péče, veškerá taková potřeba odpadá. Nemocnému nebo člověku v pokročilém věku je možné zajistit dobrou náladu a dobrý subjektivní stav a příjemné pobývání v prostředí v blízkosti svých rodinných příslušníků, na které je zvyklý. Kromě toho se zlepšuje emocionální stav a kvalita života.

Typy inkontinence

Stresová inkontinence

V tomto případě dochází k močení při jakékoliv fyzické zátěži nebo ve chvíli fyzického napětí. V závislosti na stupni inkontinence se může množství najednou vyloučené moči měnit od několika kapek do úplného vyprázdnění močového měchýře.

Urgentní inkontinence

Urgentní inkontinence – mimovolné vyloučení moči při náhlém silném nutkání močit – je komplikací hyperaktivity močového měchýře. Toto onemocnění velmi často vzniká u žen v pokročilém věku a vyskytuje se také u mnohých onemocnění: zánětu a nádoru močového měchýře, onemocnění prostaty u mužů, neurologických problémů a také během pooperačního období atd.

Inkontinence z přeplnění močového měchýře

Inkontinence z přeplnění vzniká v situacích, kdy je močová trubice blokována, a z toho důvodu je narušen volný odtok moči. Nahromaděná moč natolik roztahuje svalový svěrač, uzavírající močový měchýř, že dochází k jejímu odtoku. Takový typ inkontinence vzniká nejčastěji jako komplikace chronického zadržování moči následkem benigní hyperplazie prostaty (adenomu) u mužů nebo při neurologických onemocněních. Taková inkontinence se také nazývá paradoxální ischurie a nejčastěji k ní dochází v noci.

Co dělat, když ošetřovaný trpí inkontinencí?

V takovém případě jsou potřebné znalosti a jisté dovednosti, především pokud je nemoc dlouhodobá a vyžaduje pečlivou hygienickou péči. Zde přichází na pomoc použití jednorázových hygienických produktů, například plen pro dospělé a absorpčního prádla – absorpčních prostěradel.

Výrobky, které vybíráte, musejí mít vhodný anatomický tvar, musejí být lehké a snadno použitelné, musejí obsahovat minimum materiálu na zakryté části pokožky.

Pro člověka, který je nucen používat den co den plenu, to je velmi důležité. Samozřejmě, pleny nejsou léky a je možné se snažit na nich ušetřit, ale reálná hodnota pleny v konečném důsledku závisí na všech jejích vlastnostech, to znamená na kvalitě. Frekvenci výměny pleny určuje nejen tloušťka absorpční vrstvy. Výměna výrobku je nutná proto, že existuje riziko prosáknutí a dlouhodobého působení vlhkosti na pokožku. To zase může vést k vážným komplikacím – infikovaným proleženinám.

Léčba inkontinence

Léčení je možné rozdělit na tři základní směry:

  1. nemedikamentózní léčba;
  2. medikamentózní terapie;
  3. chirurgická léčba.

Nemedikamentózní léčba zahrnuje trénink močového měchýře a cvičení na zpevnění svalů pánevního dna. Vyléčení je možné při pravidelném tréninku. Užívání léčivých přípravků a chirurgická léčba se provádějí přísně podle pokynů lékaře.

Medikamentózní léčba je účinná při urgentní formě inkontinence, při středním a těžkém stupni stresové inkontinence se doporučuje operativní léčba. V současné době jsou v těchto případech prováděny velmi účinné a šetrné operace, které zabraňují mimovolnému úniku moči.

Při lehkém stupni inkontinence dochází k vyloučení moči od několika kapek do 100 ml.

Tento stav je často pozorován při kašli, smíchu, běhu a jakékoli fyzické zátěži.

Tento stupeň se nejčastěji vyskytuje u žen středního věku a také během těhotenství a po porodu. Vyléčení při lehkém stupni je možné na 70 %.

Bohužel, mnohé ženy kvůli delikátnosti problému specialisty nevyhledávají. Proto jim nemůže být poskytnuta včas určená léčba ani informace o prostředcích, které umožňují zbavit se omezení v každodenním životě.

Cviky na zpevnění svalů pánevního dna

Základní metodou nemedikamentózní léčby jsou cviky na zpevnění svalů pánevního dna. Tyto cviky poprvé představil už v roce 1948 A. Kegel.

Výše uvedené svaly tvoří podpůrné „závěsné lůžko“, které zvedá orgány malé pánve, včetně močového měchýře a uretry. Klíčem k úspěšnému provádění cviků na zpevnění svalů pánevního dna je pečlivé proškolení pacientek. Specialista musí pacientky naučit, jaké svaly musejí být zatíženy, a také jak dlouho a jak často mají být zatíženy, aby došlo k optimálnímu výsledku; pouhá instrukce není adekvátní formou správného proškolení žen s inkontinencí. V prvním stadiu cvičení je nutné se naučit stahovat svaly tak, jako by se pacientka chystala silou vůle zabránit močení. Je možné použít jiný způsob. Vložit prst do pochvy nebo konečníku a zkusit jej tisknout pomocí svalů bez namáhání břicha, beder nebo hýždí. Cvik na stahování/povolování svalů pánevního dna se provádí na „čtyři doby“, na každý stah po 5 minutách, nejméně dvakrát denně. Možná bude zapotřebí 8 až 12 týdnů cílevědomého cvičení, než se dostaví výsledky. Při provádění cviků je nutné dávat pozor na to, aby v mezidobích mezi stahy svalů docházelo k uvolnění.

  1. Výchozí poloha – nohy rozkročit na šířku ramen, ruce přidržují hýžďové svaly: tak je možné kontrolovat nehybnost této skupiny svalů při provádění cviku. Potom stáhnout svaly pánevního dna směrem nahoru a dovnitř.
  2. Výchozí poloha – vzpor klečmo (na čtyřech), hlava se opírá o ruce. Potom stáhnout svaly pánevního dna směrem nahoru a dovnitř.
  3. Výchozí poloha – leh na břiše. Jedna noha ohnutá v koleni. Provádět střídavě stahování a uvolňování svalů pánevního dna.
  4. Výchozí poloha – leh na zádech, nohy ohnuté v kolenou a lehce rozkročené. Jedna ruka se opírá o spodní část břicha, druhá je pod hýžděmi – tak je možné cítit, že se stahují potřebné svaly. Potom stáhnout svaly pánevního dna jejich přitažením nahoru.
  5. Výchozí poloha – vsedě se zkříženýma nohama, záda jsou rovná. Dále stáhnout svaly pánevního dna směrem nahoru a dovnitř, jako byste je odtrhávali od podlahy.
  6. Výchozí poloha – nohy rozkročit, ruce se opírají o kolena, svaly pánevního dna jsou napnuté. Je třeba udržet rovná záda a stahovat svaly pánevního dna směrem nahoru a dovnitř.

Co je nutné vědět a pamatovat si!

  • Při zvedání břemen je vždy nutné stáhnout svaly pánevního dna. Při provádění cviků dodržujte pořadí. Po několika týdnech mohou lidé v pokročilém věku zaznamenat kladné výsledky.
  • Je třeba volit co nejdelší a co nejčastější provádění cviků. Čím častěji se cviky provádějí, tím je vyšší pravděpodobnost, že se pacientovi podaří neduhu zbavit a v budoucnu se nebude nepříjemná situace opakovat.

Při středním stupni inkontinence se může množství vyloučené moči měnit od malého do úplného vyprázdnění celého objemu močového měchýře. To činí asi 300 ml. Takoví nemocní trpí sami a působí mnoho starostí i ošetřovateli. Je nutné plnit všechny pokyny lékaře a používat pomocné prostředky hygienické péče.

Při těžkém stupni inkontinence kontrola nad funkcí močového měchýře částečně nebo úplně chybí. K tomu může docházet při těžkých onemocněních a je to často doprovázeno neudržením stolice.

PDFTiskEmail

 

ilustrační obrázek