Spolu se stárnutím organismu jsou stále četnější i poruchy spánku. Jejich příčiny mohou souviset s normálními fyziologickými změnami (prvotní poruchy spánku) nebo chorobami. Výzkumy ukazují, že starší lidé usínají hůř než mladí. Když se v noci probouzejí, stále častěji se uchylují k užívání uspávacích prostředků. Normální rytmus spánku a bdění se posouvá, ve dne se lidé cítí příliš unaveni a ráno se probouzí příliš brzy. Spánek často narušují fyzické nemoci, které vyvolávají bolest nebo nevolnost. Tento stav může být podmíněn chorobami trávicího traktu, dýchacích cest, srdce a nervové soustavy. Nemoci doprovázené bolestmi, jako artritida a rakovina, brání spánku, pokud není bolest zmírňována utišujícími prostředky. Stejně rozšířenou příčinou poruchy spánku u starších lidí jsou změny psychiky. Nejvíc spánku brání deprese, která způsobuje jak problémy s usínáním, tak časné probouzení.
Prováděné výzkumy ukázaly těsnou spojitost mezi spánkem a depresí. Poruchy spánku a časté noční buzení mohou být vyvolány také pocitem neklidu. Kromě toho krátkodobé poruchy spánku u starších lidí mohou souviset se změnou prostředí, protože s věkem organismus ztrácí schopnost přizpůsobivosti (vadí hluk, jiná teplota v místnosti atd.). Velmi často jsou poruchy spánku spojeny s užíváním léků.
Medikamentózní léčení poruch spánku je pro starší lidi nezbytné pouze v tom případě, když nic z výše uvedeného nepomáhá. Pokud ošetřovaný užívá léčivé přípravky, počítejte s jejich negativními účinky – zhoršení paměti a schopnosti postarat se sám o sebe. U staršího člověka je důležité nenechávat bez pozornosti projevy psychických změn, protože markantní příznaky onemocnění snižují kvalitu života ošetřovaného i ošetřovatele. Hodně těchto změn je možné zmírnit léky, přitom léčení je vždy nejefektivnější v počátečním stadiu nemoci.
