Kodex pečujícího

Mám právo:

Pečovat o sebe. Pečování o sebe není akt sobectví. Péče o sebe sama mi pomůže v lepší péči o mého blízkého.

Mám právo:

Hledat pomoc u druhých i v případě, že můj blízký může mít námitky. Jsem si vědom hranic mé vlastní odolnosti a síly.

Mám právo:

Udržovat i ty stránky svého soukromého života, které nezahrnují osobu, o kterou pečuji, tak jako by byla zdravá. Vím, že pro svého blízkého dělám vše co mohu a mám právo udělat něco též pro sebe.

Mám právo:

Rozzlobit se, být v depresi a občas vyjádřit nepříjemné emoce.

Mám právo:

Odmítnout jakékoliv snahy mého blízkého (ať vědomé nebo nevědomé) vyvolávat u mě vinu, zlost nebo depresi.

Mám právo:

Přijímat úctu, lásku, shovívavost a souhlas od svého blízkého stejně tak dlouho jako já mu tyto hodnoty poskytuji.

Mám právo:

Být pyšný na to co dělám zvláště v situacích, kdy vyhovění potřebám mého blízkého vyžaduje mou odvahu.

Mám právo:

Chránit svou osobnost a právo na svůj vlastní život, který mi zůstane až můj blízký nebude potřebovat mou trvalou pomoc.

Mám právo:

Očekávat a požadovat, že jsou-li učiněny kroky v hledání zdrojů pomoci fyzicky a mentálně postiženým osobám, podobné kroky budou učiněny v pomoci a podpoře pečujících.

Jo Horne: Caregiving: Helping and Aging Loved One (AART Books, 1985)